Na začátku roku si mnoho lidí vytyčí cíle. Pak se rozjede práce, přijdou povinnosti a cíle zapadnou v šuplíku. Uprostřed roku si jich už sotva někdo všimne. Přitom právě teď je dobrá chvíle vytáhnout je znovu a podívat se, kde vlastně stojíš. Nejde o kontrolu ani o kritiku sebe sama, ale o to vědět, kudy dál a zda ještě vůbec jdeš správným směrem.
Podívat se na cíle znovu
Najdi svůj seznam cílů. Pokud ho nemáš, napiš si, čeho chceš do konce roku dosáhnout. Přečti si jednotlivé body pomalu a ke každému si poznamenej, jak daleko jsi. Nemusí to být přesné číslo, stačí: hotovo, rozdělané nebo ještě nezačato. Už tento přehled ukáže, kde je potřeba přidat, a často je to méně, než by se čekalo.
Buď k sobě upřímně. Některé cíle už nedávají smysl, protože se změnily okolnosti nebo tvoje priority. Neboj se je vyškrtnout nebo změnit. Cíl, který tě už nezajímá, jen zabírá místo a způsobuje zbytečné výčitky. Naopak u těch důležitých si připomeň, proč ti na nich záleží, a zkus to napsat jednou větou, kterou si můžeš přečíst, kdykoli ti dojde energie.
U každého cíle, který zůstává, zvol nejbližší malý krok a napiš, kdy ho uděláš. Místo velkého předsevzetí napiš: tento týden se domluvím na schůzce, příští týden si připravím podklady. Zapiš to do kalendáře. Konkrétní krok s datem se splní mnohem pravděpodobněji než obecný záměr, který zůstane jen na papíře a postupně ztratí svou váhu.
Nastav si pravidelné připomenutí, například jednou za měsíc, kdy se na cíle znovu podíváš. Stačí krátká chvíle. Při každém pohledu si zapiš, co se povedlo a co se posunulo. Kdo takto pracuje, zjistí, že se k cílům blíží postupně, a nemusí je na konci roku horečně dohánět. Malé kroky se časem sečtou a výsledek často překvapí i tebe. Nemusíš se přitom trestat za to, co se nestihlo, stačí jasně vidět, kam se chceš posunout dál. Cíle jsou tu od toho, aby ti sloužily, ne aby tě tížily.
